Tschüss liebe Deutschen

14. října 2006 v 13:35 |  news

...aneb Abschiess Party...

Tak Cathrin už je pryč a musím vzít takřka vše zpět co jsem o ní říkala...Dá se říct, že jsem si k ní za těch 10 dní dokázala vytvořit i jakýsi pozitivní vztah :). Je to taková malá holčička, která pořád strašně moc povídá....bylo to s ní fajn...Ale o tom psát nechci. Chci psát o včerejší rozlučce s němcema, která se do dějin mýho života, zapsala velmi výrazně...
Já takovýhle akce nemám ráda...Přijde mi bezpředmětný, někam jít ožrat se a pak domů...Nehledě na to, že už jsem neměla nejmenší chuť trávit další čas s mýma spolužákama (3 kluci). Za těch dní jsem s nima strávila víc času, než za těch 7roků na gymplu. A vzhledem k tomu, že jeden z nich je do mě už snad celejch těch 7let zamilovanej, ale u mě nemá nejmenší šanci, páč mi přijde hrozně asexuální, stejně se pořád snaží a já ho měla furt za zadkem...A už mě to fakt nebaví. Jo je mi ho líto, ale nemůžu si pomoct, mě prostě strašně vadí jak se mi snaží zavděčit a pro mě je pak mnohem snazší ho využívat. Nemám to v povaze, ale on si o to prostě říká. No a když už jsme u něj...Děsí mě příští tejden. Máme stužkovák a já si nemůžu pomoct, ale mám pocit, že se bude chtít o něco pokusit....áááááááááááááááá
Ale zpět ke včerejšku. Vůbec se mi tam teda nechtělo, ale šla jsem s tím, že o půl osmý se seberu a půjdu se podívat do tanečních. Když bude chtít jít někdo se mnou, tím líp (ha ale kdo šel??? No jistě, mí spolužáci : /..(a Vojta nemoh chybět...a chvíli to i vypadalo, že nikdo jinej než já a on nepudem...pokoušely se o mě mdloby...).+asi 6 němců...). Taneční byly super...takový milý zavzpomínání...Po nich jsem měla sraza s Věrou a Věrou a ukecala jsem je, ať jdou do toho Vatikánu se mnou taky...tak teda šly a já byla spokojená. :)...No ale to teda měla ta největší "sranda" teprve přijít. Došly jsme do Vatikánu a tam se dozvím, že se jeden chlapeček (ano sweet fourteen) naprosto ožral (půl litru vodky a piv kdoví kolik), leží na záchodě a je na tom, hůř než hůř. Takže Věra, jakožto studující zdrávku, měla o zábavu postaráno. A já a druhá Věra, pár čechů a němců taky...Něco tak strašnýho a odstrašujícího jsem dlouho neviděla. Puls skoro nehmatnej, bílej (nebo spíš zelenej) kcicht...vlastně všeschno, byl agresivní...Všechno to trvalo strašně dlouho...Než jsme ho nalili dostatečně vodou, než se vyzvracel (a pozvracel všechny kolem), než jsme ho vyvedli ven, než jsme sehnali někoho kdo ho odveze...KATASTROFA!!! Bylo dost hrozný rozhodovat se, jestli volat záchranku nebo ne. Němci byli naprosto v prdeli a byli jednoznačně pro záchranku, ale nám čechům jaksi docházelo, že kdybysme ji fakt zavolali, tak z toho bude průser meziplanetárních rozměrů...Ale díky Bohu, to všechno dopadlo dobře a milý Fabien si dneska odjel do Dojčlandu s úsměvem na tváři a bez jakýkoliv následků!!! Což nás Čechy docela pobouřilo, protože by si nějakou tu pořádnou kocovinu zasloužil!
No a zbytek večera proběhl v pořádku, já jsem se poprvý v životě napila tak, že jsem se opila (pamatuju si všechno :), ale mé reakce nebyly standartní a některý okamžiky mám na hraně zapamatování si :)). A byla tam pak i Andy, Stümpü, spousta bejvalejch čtvrťáků a přišel i Petr. WOW.
Takže co z toho vyplývá??? Chlast nás všechny jednou zabije!!!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 meryl-am meryl-am | 14. října 2006 v 14:54 | Reagovat

Ha právě jsem si vzpomněla, že jsem si tam s jedním klukem nějak povídala a on mi dal čestný slovo, že nebude Mouchovi (náš lektor angličtiny kam oba chodíme) odpovídat (správně) na jeho otátky!... :) :) :) :)

wow to jsem si to ale dobře ošéfovala...ještě že jsem si na to vzpomněla :) :) :) :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama